Garáž na konci zahrady, kůlna u chaty, plot, který se má svařit na pozemku bez přípojky. Situací, kdy potřebujete pracovat tam, kam nevede zásuvka, je víc, než se zdá — a otázka zní pokaždé stejně: jaká elektrocentrála na to bude stačit? Odpověď „no, nějaká pětikilowattová“ vede překvapivě často k tomu, že stroj klekne při každém zapálení oblouku. Svářečka, pila a kompresor se totiž z pohledu generátoru chovají úplně jinak, i když mají na štítku podobná čísla.
Nesčítejte celou dílnu, jen to, co poběží naráz
Prvních deset minut práce si ušetříte tím, že si uděláte pořádek ve vlastním nářadí. Postup je jednoduchý:
- Sepište si štítkové příkony všeho, co chcete na centrále provozovat — ve wattech, nebo v ampérech.
- Vyškrtejte kombinace, které reálně nikdy nenastanou. Nikdo nesváří a zároveň neřeže na kotoučovce.
- Vezměte nejsilnější stroj jako základ a přičtěte k němu jen to, co mu opravdu běží po boku: světlo, odsávání, nabíječku, kompresor.
- K výsledku připočtěte rezervu. Ne z opatrnosti, ale kvůli rozběhům — viz dál.
Ještě jedna past hned na začátku: centrály se udávají v kVA, nářadí ve wattech. Nejsou to stejná čísla. Při obvyklém účiníku 0,8 znamená pět kVA na štítku zhruba čtyři kilowatty činného výkonu. Když si ten převod odpustíte, začínáte s dvacetiprocentním deficitem, o kterém ani nevíte.

Svářečka je úplně jiná liga než pila
Tady se výběr rozhoduje. Na svářečce najdete dvě hodnoty vstupního proudu a záleží hlavně na té vyšší. I1max je špičkový odběr při maximálním svařovacím proudu, I1eff je efektivní hodnota, ze které se počítá jistič — je nižší, protože počítá s tím, že mezi housenkami stroj odpočívá.
U běžného 160ampérového invertoru se I1max pohybuje kolem 25 A, tedy necelých 6 kVA při 230 V. I1eff přitom bývá někde kolem 15 A. Domácí šestnáctka to v klidu vydrží, protože jistič reaguje pomalu a odběr si zprůměruje. Generátor takový luxus nemá — musí pokrýt špičku přesně ve chvíli, kdy nastane. Proto se u svářeček drží pravidlo palce: centrála aspoň na dvojnásobek I1max, u zmíněného invertoru tedy někde od deseti kVA výš.
A pozor na kvalitu napětí. Nejlevnější centrály regulují napětí kondenzátorem a při skoku zátěže jim výrazně kolísá. Invertorové svářečce ani elektronice nabíječky se to nelíbí a bývá to cesta k jejich předčasnému konci — chcete stroj s AVR regulací, případně invertorovou centrálu. Zrovna u svářečky, kterou vytáhnete třikrát do roka, přitom nedává moc smysl kupovat generátor, co zbytek roku sedí v kůlně. Půjčit elektrocentrálu na víkend je cesta, u které nemusíte na výkonu šetřit.
Rozběh: vteřina, ve které se to láme
Asynchronní motor si v okamžiku sepnutí řekne o násobek svého běžného odběru — u přímého rozběhu orientačně pětkrát až osmkrát tolik. Trvá to vteřinu, možná dvě, ale generátor to musí ustát celé. Kotoučová pila s dvoukilowattovým motorem, která v řezu bere kolem deseti ampér, si při rozjezdu krátce sáhne pro šedesát i víc.
Nejhůř na tom bývá kompresor: rozbíhá se proti tlaku v nádobě, takže mu rozjezd trvá déle a je tvrdší. Naopak ruční nářadí s univerzálním motorem — bruska, ruční okružní pila — je k centrále vlídnější, obzvlášť když má měkký rozběh.
Praktický důsledek: nespouštějte všechno naráz. Když stroje rozjedete po jednom a začnete tím největším, ušetříte si spoustu naštvání.
Jednofázově, nebo třífázově?
Klasika, na které se dá pěkně naletět: třífázová centrála nedá celý svůj výkon do jedné zásuvky. Šestikilovoltampérový třífázový stroj má na jednofázové zásuvce k dispozici zhruba třetinu, tedy dvě kVA — na svářečku ani náhodou.
Pravidlo je jednoduché. Pokud je všechno vaše nářadí na 230 V, chcete jednofázovou centrálu. Třífázový stroj má smysl jen tehdy, když máte skutečně třífázový spotřebič — hoblovku nebo cirkulárku se 400V motorem. I pak si ale ověřte, kolik dá centrála na jedné fázi, protože svářečku stejně budete pouštět z ní.
Než stroj přivezou
Krátký checklist, který vám ušetří první hodinu na place:
- Prodlužovačka. Na padesáti metrech kabelu 1,5 mm² ztratíte při deseti ampérech přes deset voltů. Vezměte 2,5 mm² a buben vždycky celý odviňte — svinutý kabel se zahřívá.
- Umístění. Centrála patří ven, na volné prostranství. Nikdy do garáže, ani „jen na chvilku“ s otevřenými vraty; výfukové plyny nejsou cítit.
- Palivo a olej. Zeptejte se, jestli stroj dostanete s plnou nádrží a kolik spálí za hodinu. U víkendové práce to rozhoduje o tom, jestli s sebou berete kanystr.
- Zemnění a jištění. U menších strojů se řeší podle návodu, není to samozřejmost — nechte si to při předání ukázat.
- Zkouška předem. Rozjeďte centrálu doma, ještě než vyrazíte. Nenaskočí-li, poznáte to líp na dvoře než v poledne na pozemku.
Celý výběr se dá shrnout do jedné věty: nerozhoduje součet celé dílny, ale nejhorší vteřina. Když si vezmete nejsilnější stroj, přičtete jeho rozběh a necháte rezervu, vyjde vám číslo, se kterým se v půjčovně domluvíte za pár minut. Řeknou vám rovnou, jestli na vaši svářečku stačí menší jednotka, nebo je rozumnější sáhnout o třídu výš — a to je informace, kterou při nákupu na e-shopu nedostanete.