Když na podzim zameteme poslední listí, pořežeme keře a přeházíme kompost, zahrada vypadá upraveně. Jenže právě teď si ježek hledá místo, kde přečká zimu, a hromada chrastí v rohu zahrady je pro něj to nejlepší, co může najít. Stačí posunout několik prací v kalendáři a zahrada zůstane úhledná, a přitom bude pro ježky i další drobná zvířata bezpečná.
Kdy ježek hledá úkryt a co potřebuje
Ježek západní, který u nás žije na zahradách i v městských parcích, je aktivní hlavně v noci. Přes den odpočívá v hnízdě vystlaném trávou a listím, nejčastěji pod chrastím, u zdi, pod uskladněným dřívím nebo mezi kořeny keřů. Do zimního spánku upadá v říjnu nebo v listopadu a spí většinou do jara. Samci obvykle uléhají dříve než samice.
Zimní hnízdo bývá přikryté silnou vrstvou spadaného listí a nemá vchod, protože si ho ježek zevnitř ucpe. Tělesná teplota mu při spánku klesne na několik stupňů a srdce zpomalí na pouhých pět úderů za minutu. Kdo hnízdo rozhrabe, ježka probudí a připraví ho o energii, kterou potřebuje na celou zimu. Během spánku přitom ztratí 20 až 40 procent své hmotnosti, takže každé rušení se počítá.
Úklid, který ježkům neublíží
Jednu hromadu nechte na pokoji
Nejjednodušší pomoc nic nestojí. Vyberte klidný, zastíněný roh za keřem nebo za kůlnou a nahrňte tam volně listí, větve a klestí. Hromadu nestlačujte a nezakrývejte fólií, ježek si musí cestu dovnitř prohrabat sám. Od chvíle, kdy hromada stojí, na ni do jara nesahejte.
Tatáž hromada poslouží i dalším obyvatelům zahrady: střevlíkům, čmelákům, žížalám nebo žábám. Mnozí z nich žerou škůdce, takže se vám odvděčí na jaře v záhonech.
Kompost přehazujte opatrně
Teplý kompost láká ježky i hmyz. Před každým přehazováním hromadu obejděte s baterkou a vidle zapichujte pomalu, po okraji, ne prudce do středu. Nejlepší je přehazovat brzy na podzim, nebo až v dubnu. Přes zimu kompost nechte být. Jak ho založit a vést, aby dobře fungoval, najdete v článku Kompostování: jak vytvořit úrodnou půdu pro zahradu.
Sekání a stříhání
- Vysokou trávu pod keři a u plotu před sekáním prohlédněte a projděte hrabičkami. Křovinořez nebo strunová sekačka ježka zraní dřív, než se stihne stočit.
- Robotické sekačky v noci vypněte. Ježci vycházejí právě po setmění a robot je může zranit, zvlášť když se ukrývají pod živým plotem.
- Živé ploty a keře stříhejte, dokud je zvíře ještě aktivní, tedy nejpozději v říjnu. Později hrozí, že rozhrábnete spící hnízdo.
- Těžší práce dokončete dřív, než přijdou první mrazy. Listopad už patří klidu.
Hromadu před pálením vždy přehoďte
Hromada větví, kterou plánujete zapálit, je ježkovi stejně lákavá jako ta, kterou jste mu nechali schválně. Kdo pálí, měl by ji nejdřív přehodit na nové místo a teprve pak zapálit. Lepší je větve nadrtit na štěpku a použít jako mulč. Pálení zahradního odpadu navíc v řadě obcí omezuje vyhláška, takže si pravidla ověřte na obecním úřadě.
Další nástrahy, které se snadno přehlédnou
- Jámy a šachty. Do nezakryté jímky nebo výkopu ježek spadne a sám nevyleze. Zakryjte je, nebo do nich položte prkno jako nájezd.
- Sítě. Volně položené ochranné sítě na záhonech a keřích se ježkovi snadno zamotají do bodlin. Napněte je nad zem nebo je po sezoně sundejte.
- Okraj bazénu nebo jezírka. Ježek umí plavat, ale po hladké stěně nevyleze. Do vody dejte šikmé prkno nebo kameny, po kterých se dostane ven.
- Slimáčí granule a jedy. Ježek se živí právě slimáky, larvami a brouky, proto se chemickým přípravkům na zahradě raději vyhněte.
- Plot bez průchodu. Ježek za noc urazí zhruba 700 až 1500 metrů. Kdo má plot těsně u země, může mu nechat malý otvor u země, aby se pohyboval mezi zahradami.
Domek pro ježka
Kdo chce ježkovi nabídnout jistý úkryt, může mu připravit domek. Zahradnické zdroje doporučují bedničku o rozměrech zhruba 30 na 30 na 30 centimetrů z neošetřeného dřeva, s vchodem širokým i vysokým 8 až 10 centimetrů a s přepážkou mezi vchodem a spací částí, která chrání před kunou. Domek položte na suché místo pod keř a přikryjte listím a chrastím. Do zimy ho pak neotvírejte.
V praxi ale ježci často dávají přednost přirozenému úkrytu, takže klidná hromada klestí bývá stejně dobrá jako hotová budka. Přírodní kout s dřívím, kameny a domácími keři přitom může vypadat i pěkně. Inspiraci najdete třeba v článku Tipy pro rajskou zahradu: design a údržba.
Přikrmovat, nebo ne?
Zdravý ježek, který má okolo dost hmyzu, žížal a slimáků, přikrmování obvykle nepotřebuje. Záchranné stanice upozorňují, že se do nich ježci dostávají i zbytečně, často jen proto, že je někdo našel a odnesl. Přesto je podzim období, kdy mají mláďata z pozdních vrhů co dohánět.
Když se rozhodnete pomoct, dodržujte základní pravidla:
- Nabídněte mělkou misku s čistou vodou. Nikdy ne mléko, po kterém ježek dostane průjem a vysuší se.
- Vhodné je masité krmivo pro kočky (ne rybí), suché kočičí granule nebo speciální ježčí krmivo.
- Nevhodné je pečivo, ovoce, zbytky jídla a koření. Ježek není vegetarián: mýtus o jablku na bodlinách vznikl nejspíš tak, že se mu na ostny nabodlo spadané ovoce, když v něm hledal larvy.
- Krmivo dávejte na jedno klidné místo a ráno zbytky uklízejte, aby nelákaly potkany.
Kdy zavolat záchrannou stanici
Ježek je noční zvíře, takže ježek, který se za bílého dne potuluje po trávníku, většinou není v pořádku. Pomoc potřebuje ježek, který je:
- viditelně zraněný, hubený nebo apatický a nestočí se do klubíčka,
- napadený klíšťaty nebo s bílými vajíčky much na kůži,
- uvězněný v pasti, síti nebo šachtě,
- nalezený v zimě mimo hnízdo,
- malé mládě mimo hnízdo, případně mládě, které je koncem října nebo v listopadu zjevně příliš malé.
U hmotnosti se zdroje liší. Podle české Wikipedie potřebuje ježek k přezimování zhruba 600 až 700 gramů a lidskou pomoc, když koncem října váží méně než 400 gramů nebo v listopadu méně než 600 gramů. Některé záchranné stanice ale uvádějí, že si zimu poradí i menší jedinci kolem 400 gramů, pokud mají klidné prostředí. Nejjistější je proto zavolat na nejbližší záchrannou stanici volně žijících živočichů a domluvit se s ní.
Než ježka odvezete, uložte ho do krabice s ručníkem a miskou vody a nechte ho v klidu. Berte ho v rukavicích, nekrmte ho mlékem a doma ho přes zimu nechovejte: je to volně žijící živočich a bez odborné péče mu domácí zimování ublíží.
Praktický kalendář podzimní zahrady
| Období | Co udělat |
|---|---|
| Září a začátek října | Přeházet kompost, dostříhat živé ploty, zakrýt jámy a stáhnout sítě |
| Říjen | Založit hromadu listí a klestí na klidném místě, sekat s kontrolou trávy |
| Listopad až únor | Na hromady a kompost nesahat, případně jen sledovat noční návštěvníky |
| Duben | Hromady rozebírat pomalu po vrstvách, kompost přehazovat opatrně |
Co z toho zahrada má
Ježek za noc spořádá 50 až 70 gramů potravy, tedy zhruba desetinu své váhy. Jídelníček tvoří hlavně brouci, larvy, housenky, žížaly a slimáci. Zahrada, ve které ježek přezimuje, má na jaře přirozeného pomocníka. Podobně je to s dalšími predátory hmyzu, takže při řešení problémů, jako jsou mravenci na zahradě, se vyplatí začít bez chemie.
Časté otázky
Co s listím, když nechci mít zahradu jako divočinu?
Nechte jednu hromadu v odlehlém koutě. Zbytek listí použijte jako mulč pod keře nebo do kompostu, kde se za pár měsíců promění v humus.
Ježek přezimuje v kompostu. Co teď?
Kompost nechte do jara netknutý. Pokud musíte pracovat, hromadu opatrně otevřete jen z jedné strany, ježka nezvedejte a hnízdo znovu přikryjte.
Kdy se ježci probouzejí?
Většinou v březnu nebo dubnu, samci dříve než samice. Do té doby hromady nerozebírejte.
Musím ježka v zahradě přikrmovat?
Ne. Zdravému ježkovi stačí přirozená potrava. Přikrmování má smysl u ježků, kteří jsou na konci podzimu příliš malí, a nejlépe po poradě se záchrannou stanicí.
Je ježek u nás chráněný?
Mezi zvlášť chráněné druhy podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. nepatří, ale je to volně žijící živočich a jeho počty klesají: Mezinárodní svaz ochrany přírody ježka západního vede jako téměř ohrožený. Ježka, který potřebuje pomoc, proto předejte záchranné stanici a nedržte ho doma.
