Jiřiny patří spolu s chryzantémami na podzimní zahradě k posledním, které to ještě pořádně rozbalí. Kvetou, dokud nepřijde první pořádný mráz, a právě ten je signálem, že nastal čas postarat se o hlízy na zimu. Pokud je necháte v zemi, promrznou a na jaře už nevyraší. Postup je přitom nenáročný a v lecčems připomíná zazimování muškátů: stačí počkat na správnou chvíli, hlízy opatrně vyrýt, nechat je oschnout a uložit do chladu. Když to uděláte pořádně, stejné rostliny vám pokvetou i za rok, a často ještě bohatěji.
Kdy jiřiny vyndat ze země
Rozhodující je počkat na první podzimní mráz, který spálí nadzemní část rostliny, takže zčerná a zhroutí se. V našich podmínkách to bývá většinou ve druhé polovině října nebo na začátku listopadu, přesné datum ale záleží na počasí i na poloze zahrady. V mrazové kotlině v podhůří přijde první mráz dřív než v chráněném městském dvorku.
Hezké na tom je, že se nemusíte trefit do jednoho jediného dne. Naopak se vyplatí po prvním mrazíku ještě pár dní počkat a nevyrývat hlízy hned druhé ráno. Rostlina v posledních teplých dnech sezóny ukládá do hlíz zásobní látky, a čím víc jich stihne uložit, tím silnější základ pro příští rok vytvoří. Spěchat je potřeba jen tehdy, když meteorologové hlásí tvrdý a vytrvalý mráz, který by promrzl hluboko do půdy. Lehký přízemní mrazík hlízám pod zemí ještě neublíží.
Jak hlízy vyrýt a očistit
Nejdřív ostrým nožem nebo zahradními nůžkami odstraňte zčernalé stonky. Nechte nad zemí pahýl vysoký zhruba 15 centimetrů, za který se vám bude s hlízou lépe manipulovat. Teprve potom začněte podkopávat.
Hlízy jiřin sahají do stran dál, než by člověk čekal, a snadno se překrojí ostrým rýčem. Proto ryjte s odstupem, klidně na dvě dlaně od stonku, a nejlépe rycími vidlemi hroudu nadzvedněte a uvolněte z více stran. Celý trs pak vytáhněte za pahýl stonku a zeminu z něj jemně oklepejte. Trs hlíz vypadá jako svazek protáhlých brambor spojených v krčku pod stonkem, a právě ten krček je nejcitlivější místo, se kterým je potřeba zacházet opatrně.
Pokud na hlízách ulpí hodně mokré hlíny, můžete je opláchnout proudem vody. Po opláchnutí trs otočte stonkem dolů, aby z dutých zbytků stonků vytekla voda, která by jinak uvnitř zůstala a začala hnít. Hrubé čištění teď stačí, na jemné dojde až po pár dnech, kdy zemina proschne a sama opadá.
Sušení: pár dní navíc rozhodne o úspěchu
Oschnutí je krok, který se nejčastěji odbývá, a přitom na něm stojí celá úspěšnost přezimování. Mokrá nebo nedokonale osušená hlíza uložená do bedýnky je téměř jistým kandidátem na plíseň.
Vyryté hlízy nechte dva až tři dny oschnout na vzdušném, suchém a bezmrazém místě, ideálně v garáži, kůlně nebo na krytém zápraží mimo přímé slunce. Některým zahrádkářům se osvědčí nechat hlízy zasychat klidně i několik týdnů, než je definitivně uloží. Důležité je jediné: hlízy nesmějí v průběhu oschnutí namrznout. Jakmile jsou na povrchu suché, dočistěte je od zbytků zeminy a zkontrolujte, jestli nejsou někde naříznuté nebo nahnilé. Poškozené části odkrojte čistým nožem až do zdravého pletiva.
Před uložením někteří pěstitelé hlízy preventivně ošetří fungicidním přípravkem proti plísním. Není to povinnost, ale u cenných odrůd nebo ve vlhčím sklepě se to vyplatí.
Dělení hlíz, pokud ho chcete
Podzim je dobrá chvíle na rozmnožení oblíbené jiřiny, i když dělit můžete klidně až na jaře před výsadbou. Trs rozdělte ostrým nožem na menší části tak, aby každá oddělená hlíza měla alespoň jedno očko, tedy pupen v krčku u zbytku stonku. Právě z očka vyrazí příští sezónu nový stonek. Hlíza bez očka, byť je sebevětší, už nevyraší a v bedýnce jen zabírá místo.
Pokud si dělení netroufáte, nic se neděje. Celý trs přezimuje bez problémů a rozdělit ho můžete příští rok, až na krčku nabobtnají pupeny a budou lépe vidět.
Kde a jak hlízy skladovat
Teplota a vlhkost
Jiřiny nejlépe přezimují v chladu mezi 5 a 10 stupni Celsia. Klasikou je sklep se stálou teplotou kolem pěti stupňů, poslouží ale i nevytápěná spíž, chladnější chodba nebo garáž, kde nemrzne a teplota nepřesáhne deset stupňů. Prostor by měl být tmavý, aby hlízy předčasně nevyrašily, a vzdušný.
Důležitá je i vlhkost vzduchu, ideálně kolem 60 až 70 procent. Ve zcela suchém a přetopeném prostoru hlízy vyschnou a scvrknou se, v příliš vlhkém a teplém naopak plesnivějí nebo předčasně raší. Pokud máte jen sušší sklep, pomůže uložit hlízy do média, které kolem nich drží mírnou vlhkost.
Médium a bedýnky
Osvědčený postup je jednoduchý. Dno bedýnky nebo přepravky vyložte vrstvou novin, nasypte na ně několik hrstí rašeliny, pilin nebo hoblin a na tuto podložku položte hlízy tak, aby se vzájemně nedotýkaly. Ke každé odrůdě přidejte jmenovku, protože na jaře už poznáte jen málokterou. Nakonec hlízy ještě prosypte stejným materiálem, aby byly obalené ze všech stran.
Místo bedýnek můžete každou hlízu zabalit samostatně do novinového papíru a uložit do krabice. Tento způsob navíc brání tomu, aby se případná plíseň z jedné hlízy přenesla na sousední. Pěstitelské firmy skladují hlízy nejčastěji v perforovaných plastových sáčcích s trochou rašeliny, děrování přitom zajišťuje, aby hlízy mohly dýchat a nepotily se.
- Rašelina: drží mírnou vlhkost, hodí se do sušších sklepů.
- Piliny a hobliny: dobře odvětrávají, levné a snadno dostupné.
- Novinový papír: izoluje hlízy od sebe, omezuje šíření plísně.
- Perforované sáčky: běžná volba pěstitelských firem, hlízy v nich dýchají.
Kontrola přes zimu
Uložením do bedýnky to ale nekončí. Několikrát za zimu hlízy prohlédněte. Hledáte dvě věci: scvrklé a vyschlé kusy, které potřebují trochu vlhčí uložení, a naopak měkké, plesnivé nebo hnijící hlízy. Postižené části ihned odstraňte, aby se hniloba nešířila dál. Mírně plesnivou hlízu, kterou jde ještě zachránit, vyndejte, otřete a nechte oschnout v teple, než ji vrátíte zpět.
Pokud začnou hlízy ke konci zimy předčasně rašit, je to většinou znamení, že je ve skladu moc teplo nebo moc světla. Přesuňte je na chladnější a tmavší místo, než přijde čas na jarní předpěstování.
Časté chyby, kterým se vyhnete
Většina zklamání z jiřin se dá shrnout do několika opakovaných omylů. Vyrytí hlíz příliš brzy, kdy rostlina ještě nestihla uložit zásoby. Uložení vlhkých hlíz bez pořádného oschnutí. Skladování v teple nad deset stupňů, kde hlízy vyschnou nebo předčasně vyraší. A nakonec úplné zapomenutí na zimní kontrolu, kdy jedna nahnilá hlíza nakazí celou bedýnku. Když se těmto krokům vyhnete, máte velkou šanci, že vám jiřiny udělají radost i příští léto.
Časté dotazy
Musím jiřiny vyndávat ze země každý rok?
Ve většině Česka ano. Hlízy jiřin nejsou mrazuvzdorné a v promrzlé půdě uhynou. Výjimkou mohou být nejteplejší oblasti s mírnou zimou a dobře odvodněnou půdou, kde se někdy daří hlízy ponechat venku pod silnou vrstvou mulče. I tam je to ale sázka na počasí, bezpečnější je vyndat je do sklepa.
Co když první mráz přijde, když jsem na dovolené?
Nic dramatického se obvykle neděje. Jeden slabý přízemní mráz hlízám v zemi neublíží, poškodí jen nadzemní zelené části. Vyndat je můžete klidně o několik dní později, jakmile se vrátíte. Spěch je na místě jen při hlášeném vytrvalém mrazu, který promrzá hlouběji do půdy.
Jak poznám, že je hlíza přes zimu ještě zdravá?
Zdravá hlíza je pevná a při zmáčknutí neměkne. Lehké scvrknutí povrchu ještě nevadí, znamená jen, že prostředí je trochu sušší. Varovné jsou měkké, kašovité nebo plesnivé partie a nasládlý zápach po hnilobě. Takové kusy nebo jejich části odstraňte.
Můžu hlízy skladovat v lednici?
V nouzi a u malého počtu hlíz to jde, pokud máte v lednici teplotu kolem pěti stupňů a hlízy zabalíte do papíru a vložíte do perforovaného sáčku. Hlídejte ale vlhkost a to, aby hlízy neležely vedle ovoce a zeleniny, které uvolňují etylen a hlízám škodí. Pro větší sbírku je sklep nebo chladná spíž praktičtější.
Kdy hlízy na jaře zase vysadit?
Ven do záhonu až po skončení jarních mrazíků, u nás tedy zpravidla v polovině května. Chcete-li náskok, můžete hlízy koncem března nebo v dubnu předpěstovat v květináči na světlém a teplejším místě a ven je přesadit, až pomine riziko mrazu. Záhon pak hezky doplní i jarní cibuloviny, které rozkvetou dávno předtím, než se jiřiny vůbec probudí.
