Pro většinu ovocných stromů a keřů je podzim nejlepší část roku na výsadbu. Půda je po létě ještě prohřátá, srážek bývá dost a rostlina má celé týdny na to, aby zapustila nové kořeny dřív, než přijde mráz. Když na jaře vyrazí první listy, strom už nestartuje od nuly, ale rovnou roste. Tenhle návod vás provede od výběru sazenice přes správně vykopanou jámu až po zálivku a ochranu přes zimu.
Proč se vyplatí sázet na podzim
Hlavní výhoda je v kořenech. Dokud teplota půdy neklesne k nule, kořeny pomalu rostou, i když je nadzemní část rostliny v klidu a shodila listy. Strom zasazený v říjnu nebo listopadu se tak do jara stihne ukotvit a začne vegetaci s náskokem oproti stejné sazenici vysazené až v dubnu.
Druhá výhoda je praktická. Na podzim obvykle nemusíte tolik zalévat, protože o vláhu se postará počasí. A do třetice: právě od podzimu nabízejí zahradnictví takzvané prostokořenné sazenice, které bývají levnější než rostliny v kontejneru.
Prostokořenné, nebo kontejnerované sazenice
V nabídce narazíte na dva typy a každý se sází trochu jinak.
- Prostokořenné sazenice se prodávají bez květináče, s holými kořeny zabalenými do vlhkého materiálu. Zahradnictví je nabízejí od října zhruba do jara, dokud rostliny spí a nemrzne. Jsou cenově příznivé, ale musíte je zasadit rychle, nejlépe hned po koupi, aby kořeny nevyschly.
- Kontejnerované sazenice rostou v květináči s balem hlíny. Dají se sázet prakticky celý rok, ale i pro ně je podzim ideální. Jsou dražší, zato snášejí trochu zdržení mezi koupí a výsadbou.
Pokud začínáte a chcete jistotu, sáhněte po kontejnerované rostlině. Kdo sází více kusů najednou, například ovocný sad nebo řadu rybízu, obvykle ušetří u prostokořenných sazenic.
Kdy přesně sázet
Ideální okno pro podzimní výsadbu začíná v říjnu, když stromy shodí listí, a trvá do chvíle, než půda promrzne. V mírnějších oblastech a v závislosti na počasí se dá sázet ještě v průběhu listopadu. Důležité je mít aspoň pár týdnů do příchodu silných mrazů, aby kořeny stihly navázat kontakt s okolní zeminou.
Citlivější druhy jako broskvoně, meruňky nebo ořešáky řada zahradníků raději sází až brzy na jaře, protože mladé rostliny hůř snášejí tuhou zimu. Jabloně, hrušně, slivoně, třešně a drobné ovoce typu rybíz, angrešt nebo maliník naopak patří mezi klasické podzimní adepty. Podzim je ostatně vhodný i pro další výsadbu, od sázení česneku po jarní cibuloviny, takže práci na zahradě můžete pohodlně spojit.
Jak poznat zdravou sazenici
Na kvalitě sazenice stojí celý pozdější růst. Při výběru si všímejte několika věcí.
- Kořeny mají být světlé, pružné a vlhké, bez plísně a bez zaschlých, zčernalých konců. U prostokořenných sazenic to poznáte na první pohled.
- Kmínek by měl být rovný a nepoškozený, bez prasklin v kůře.
- Místo štěpování, tedy ztluštěné místo, kde je odrůda naroubovaná na podnož, musí být zahojené a pevné.
- U kontejnerovaných rostlin zkontrolujte, jestli kořeny nekrouží dokola po obvodu květináče. Silně zakroucený bal je signál, že sazenice v nádobě přerostla.
Ptejte se také na podnož. Ta rozhoduje o tom, jak velký strom nakonec bude a jak daleko od sebe jednotlivé kusy vysadit. Zakrslé podnože se hodí do malých zahrad, bujné podnože potřebují prostor.
Výsadba krok za krokem
Vlastní zasazení není nijak složité, chce to jen dodržet pořadí a nepřehnat hloubku.
- Vykopejte jámu. Má být zhruba dvakrát širší než kořenový bal, ale jen tak hluboká, aby kořeny pohodlně zapadly. Dno i stěny nakypřete rýčem, aby přes ně kořeny snadno prorostly do rostlého terénu.
- Zatlučte kůl. Opěrný kůl zarazte do jámy ještě předtím, než do ní postavíte strom, nejlépe ze strany, odkud fouká převládající vítr. Když kůl zatloukáte až k hotové výsadbě, snadno poraníte kořeny.
- Nasaďte rostlinu do správné výšky. Tohle je nejdůležitější krok. Kořenový krček, tedy místo, kde kmínek přechází v kořeny, musí zůstat na úrovni okolního terénu. Místo štěpování patří nad zem. Když strom zasadíte příliš hluboko, trpí a hůř plodí.
- Zasypte a protřepte. Jámu postupně zasypávejte zeminou vytaženou z výkopu, promíchanou se zralým kompostem. Mezi zasypáváním stromkem lehce zatřeste, aby zemina zapadla mezi kořeny, a půdu po vrstvách opatrně přišlápněte, aby nezůstaly vzduchové kapsy.
- Uvažte strom ke kůlu. Použijte široký pružný úvazek ve tvaru ležaté osmičky, aby se kmínek neodíral. Nikdy neuvazujte holým drátem ani provázkem, který se zařízne do kůry.
- Vydatně zalijte. I na podzim po výsadbě zalijte, zpravidla deset až dvacet litrů vody na strom. Zálivka nemá rostlinu jen napojit, hlavně usadí zeminu kolem kořenů a vytlačí zbytky vzduchu.
Péče po výsadbě
Hotovo ale ještě není. Čerstvě zasazená dřevina potřebuje pomoct přes první zimu.
Mulč. Okolo kmínku rozprostřete vrstvu mulče, například z posekané trávy, spadaného listí nebo štěpky. Mulč udrží v půdě vláhu, přibrzdí plevel a kořeny ochrání před promrznutím. Důležité je nechat kolem samotného kmínku pár centimetrů volných, aby se kůra nezapařovala a mulč u kmene nelákal hraboše.
Ochrana proti okusu. Na podzim a v zimě ohlodávají mladou kůru zajíci, srnčí a hraboši. Kmínek proto ovažte pletivem nebo nasuňte plastový chránič. Juta kmínek chrání hlavně před mrazem a zimním sluncem, hlodavce ani spárkatou zvěř ale nezastaví. U větších sadů se vyplatí počítat i s plotem.
Ořez. U prostokořenných sazenic se nadzemní část po výsadbě zakracuje, aby se vyrovnal poměr mezi omezenými kořeny a korunou. Při podzimní výsadbě ale s řezem počkejte až na předjaří, nejlépe na březen po silných mrazech, aby řezné rány přes zimu netrpěly. Kontejnerované stromy, které mají kořeny v pořádku, řešíte běžnou jarní tvarovací péčí.
Pozor na hnojení dusíkem. Na podzim nepřihnojujte dusíkatými hnojivy. Podpořila by měkký nový přírůstek, který by do zimy nevyzrál a mráz by ho poškodil. Vystačíte si se zralým kompostem zapraveným při výsadbě.
Časté chyby, kterým se vyhnete
- Příliš hluboká výsadba. Nejčastější omyl vůbec. Zasypaný kořenový krček vede ke slabému růstu a hnití. Raději sázejte o kousek mělčeji než hlouběji.
- Vyschlé kořeny. Prostokořenné sazenice nenechávejte ležet na vzduchu. Než se dostanete k sázení, nechte kořeny ponořené ve vědru s vodou nebo je zasypte vlhkou zeminou.
- Zapomenutá zálivka. Spoléhat na podzimní déšť se nevyplatí. První zálivka po výsadbě je povinná, protože usazuje zeminu kolem kořenů.
- Chybějící kůl. Neukotvený strom se ve větru kýve, trhá mladé kořínky a špatně se chytá. Opěra první dva roky patří ke každé vyšší sazenici.
Časté otázky
Je lepší sázet ovocné stromy na podzim, nebo na jaře?
Pro většinu běžných druhů jako jabloně, hrušně, slivoně a drobné ovoce je podzim výhodnější, protože rostlina stihne zakořenit a na jaře rovnou roste. Citlivější druhy, například broskvoně, meruňky a ořešáky, bývá bezpečnější vysadit až na jaře, aby je nepoškodila tuhá zima.
Jak hluboko se ovocný strom sází?
Jen tak hluboko, aby kořenový krček zůstal na úrovni okolního terénu a místo štěpování bylo nad zemí. Jáma má být spíš širší než hlubší. Příliš hluboká výsadba je nejčastější příčinou špatného růstu.
Musím čerstvě zasazený strom na podzim zalévat, když prší?
Ano, první vydatná zálivka po výsadbě je potřeba vždy. Nejde jen o vodu pro rostlinu, voda hlavně usadí zeminu kolem kořenů a vytlačí vzduchové kapsy, které by jinak kořeny vysušily.
Kdy nejpozději na podzim můžu ještě sázet?
Dokud půda nepromrzne a je aspoň pár týdnů do silných mrazů. V praxi to bývá říjen a listopad podle počasí a oblasti. Jakmile je zem zmrzlá, výsadbu odložte na jaro.
Proč se nemá na podzim po výsadbě hnojit dusíkem?
Dusík podporuje rychlý měkký růst, který do zimy nevyzraje a snadno ho poškodí mráz. Na podzim rostlině stačí zralý kompost zapravený do výsadbové jámy, dusíkatá hnojiva nechte až na jaro.
Podzimní výsadba odmění trpělivé. Když dodržíte správnou hloubku, strom ukotvíte a po zasazení zalijete, na jaře vyrazí silná a zdravá rostlina, která má před jarní výsadbou náskok. Pár hodin práce na podzim tak připraví základ pro roky vlastní úrody.
