Kamna v září ještě nehoří, a právě proto je nejvyšší čas myslet na dřevo. Polena, která začnete štípat a stohovat teď, mají do prvních mrazů několik týdnů schnutí navíc. Ta, která přivezete na začátku listopadu, budou v kamnech syčet, kouřit a hřát jen napůl. Rozdíl mezi suchým a mokrým dřevem je přitom měřitelný a dá se ovlivnit hned: řezáním, štípáním a tím, jak polena složíte.
Proč vlhkost rozhoduje o všem
Voda v dřevě se v kamnech nejdřív musí odpařit, a na to se spotřebuje teplo, které pak chybí v místnosti. Podle údajů dodavatele topiva má čerstvé dřevo s vlhkostí kolem 50 % výhřevnost jen zhruba 7 až 9 MJ/kg, dobře vyschlé dřevo s vlhkostí 15 až 20 % zhruba 14 až 15 MJ/kg. Ze stejné hromady polen tedy dostanete přibližně dvakrát víc tepla, když je dřevo suché.
Na příkladu to vypadá takto: aby kamna dodávala 15 kW po dobu čtyř hodin, spálí se podle stejného zdroje asi 22 kg suchého dřeva, ale zhruba 39 kg dřeva s vlhkostí 50 %. Rozdíl je skoro o polovinu paliva, které musíte nasekat, přinést a uložit.
Mokré dřevo se navíc špatně zapaluje, hoří nižší teplotou, víc kouří a v komíně a na skle kamen zanechává saze a dehet. Kouřící komín se navíc nelíbí ani sousedům.
Výrobci kamen a kotlů obvykle uvádějí, že dřevo má mít při spalování vlhkost nejvýše 20 %. Stejnou hranici najdete i v radách prodejců palivového dřeva. Pokud si vybíráte nový zdroj tepla, hodí se i náš text o výběru správného kotle pro domácí vytápění, kde se s palivem počítá od začátku.
Dva způsoby, jak se vlhkost udává
Tady se dělají nejčastější chyby. Odborný portál TZB-info upozorňuje, že existují dvě různé veličiny:
- Obsah vody je poměr vody k celkové hmotnosti vlhkého dřeva. Právě tohle myslí výrobci kamen, když píšou o 20 %.
- Dřevařská vlhkost je poměr vody k hmotnosti úplně suchého dřeva. Tu často ukazují hrotové vlhkoměry.
Čísla se liší. Přepočet je jednoduchý: obsah vody = dřevařská vlhkost ÷ (100 + dřevařská vlhkost) × 100.
| Naměřená dřevařská vlhkost | Obsah vody (to, co počítají výrobci kamen) |
|---|---|
| 15 % | asi 13 % |
| 25 % | 20 % |
| 30 % | asi 23 % |
| 50 % | asi 33 % |
Vlhkoměr, který ukazuje 25 %, tedy ještě nevypovídá o dřevě, které je „skoro suché“. Je to přesně dřevo na hranici. Podívejte se do návodu k přístroji, co vlastně měří.
Jak dlouho dřevo schne
Známé pravidlo „rok ve dřevníku a je hotovo“ platí jen s rezervou. Podle prodejce paliva potřebuje většina palivového dřeva 18 až 24 měsíců, tvrdé dřeviny jako buk nebo dub klidně dva až tři roky. Kdo zaručeně suché dřevo potřebuje na letošní zimu, má dvě možnosti: koupit takové, které už schne druhý rok, nebo se smířit s tím, že letošní zásoba bude sloužit až na příští sezónu.
Zajímavý pohled dává pokus, který TZB-info a portál ESTAV.cz zveřejnily. Čerstvě naštípané polínko smrku a buku se pravidelně vážilo. Smrk začínal s vlhkostí v jádru přes 57 % a v běli ještě výš, buk kolem 40 %. Po šestnácti dnech už jádro smrkového polínka kleslo pod 20 %, ale průměr celého kusu ještě ne. Nejrychleji odchází voda hned v prvních dnech, pak se sušení výrazně zpomalí: buk za druhý týden zhubl jen z 3,15 kg na 3,13 kg. Autor to vysvětluje mezí hygroskopicity, kdy po odchodu volné vody zbývá voda vázaná ve dřevě, která odchází pomalu. Podle TZB-info přitom naštípaný smrk vyschne na 40 až 50 % dřevařské vlhkosti zhruba za čtyři až šest týdnů, tvrdé dřevo zhruba za dvojnásobek času.
Z toho plynou tři praktické zásady:
- Kácejte a štípejte co nejdřív. Voda z dřeva odchází hlavně čelními plochami a štípanými stranami. Neštípaná kulatina schne extrémně pomalu.
- Řežte na konečnou délku. Kratší kusy vyschnou dřív. Délku přizpůsobte kamnům: než nařežete celou hromadu, vyzkoušejte, jak se jedno poleno vejde do ohniště.
- Nepočítejte s dřevem naštípaným v září jako s hotovou zásobou. Nejlepší šanci na suchý stav má dřevo pokácené v zimě, hned naštípané a přes léto správně uložené.
Jak polena složit, aby neplesnivěla
Dřevo schne větrem a teplem, ne pod plachtou. Cíl je jednoduchý: shora ho chránit před deštěm, ze stran a zespodu nechat vzduch.
Místo
Nejlepší je venkovní prostor s proudícím vzduchem: přístřešek, kůlna nebo dřevník. Vhodné je místo, kam svítí slunce a kde vítr proudí kolem stohu. Pokusné polínko z TZB-info schlo na paletě u jihovýchodní stěny. Garáž nebo sklep jde použít jen tehdy, když se tam dobře větrá, jinak dřevo v zavřeném vlhkém prostoru plesniví.
Podklad
Polena nikdy neskládejte přímo na zem. Stačí paleta nebo několik hranolků nebo cihel, aby vzduch proudil i zespodu a dřevo nenasávalo vlhkost z půdy.
Stoh
- Začněte stabilním okrajem: na koncích stoh zajistěte křížem složenými poleny nebo kůly.
- Polena skládejte pravidelně vedle sebe, ne bez ladu na hromadu, aby mezi nimi vzduch mohl proudit.
- Stoh raději udělejte mělký, třeba jednu řadu hluboký podél zdi nebo plotu, a nepříliš vysoký. Dřevo v jedné řadě lépe schne.
- Zakryjte jen vršek střechou nebo plachtou, boky nechte otevřené. Plachta stažená až k zemi zavře vlhkost dovnitř.
- Od stěny domu nechte mezeru, aby mezi stohem a zdí mohl proudit vzduch.
Do domu přenášejte dřevo po menších dávkách, třeba na den nebo dva topení. Velkou zásobu uvnitř nemějte: v teplé místnosti stačí polena den před použitím, aby se zbavila povrchové vlhkosti.
Topná sezóna se blíží i pro radiátory. Kdo má kamna jen jako doplněk ústředního topení, může si při té příležitosti připomenout, jak nejlépe čistit radiátory.
Jedno upozornění k venkovnímu skladování: povrch dřeva se chová trochu jako membrána, vodní páry pouští ven a dešťovou vodu za běžných podmínek nenasává. Dřevo pod střechou proto nevlhne, když do stohu neprší a vzduch se v něm nezastaví. Ani v nejlepším případě však venku nevyschne na nulu, protože se vyrovnává s vlhkostí okolního vzduchu. Spolehlivě pod hranici 20 % se dostane v suchých a teplých měsících.
Jak zjistit, že je dřevo opravdu suché
Povrch polena může být suchý a jádro stále vlhké. Vlhkoměr je proto nejlepší investice, jakou při topení dřevem uděláte. Postup je jednoduchý:
- Vyberte polena z několika míst stohu, nejlépe ze středu.
- Poleno půlte a měřte uvnitř na čerstvě rozštípané ploše, ne na kůře ani na okraji.
- Hroty zapichujte ve směru vláken.
- Vezměte průměr z několika měření.
- Pamatujte na rozdíl mezi dřevařskou vlhkostí a obsahem vody (viz tabulka výše).
Hrotové vlhkoměry měří obvykle v rozsahu zhruba do 50 % a nejpřesnější jsou mezi 10 a 30 % dřevařské vlhkosti. Čerstvé, syrové dřevo s nimi spolehlivě nezměříte, na kontrolu vyschlého dřeva ale stačí.
Bez přístroje se dá suchost odhadnout jen orientačně: suché poleno je lehčí, na čelech má praskliny a při klepnutí o jiné zní zvonivěji než mokré. Berte to jako doplněk, ne jako důkaz.
Když je dřevo přece jen vlhčí
Může se stát, že vám vlhkoměr v říjnu ukáže víc, než jste čekali. Za týden dřevo nevysušíte, ale pomůže několik věcí:
- Rozštípněte polena na tenčí kusy, schnou rychleji.
- Přesuňte zásobu na slunnější a průvanější místo.
- Přikládejte vlhčí polena spolu s dobře suchými, ne samotná.
- Nepřiškrcujte přívod vzduchu, aby kamna hořela živým plamenem.
- Komín nechte pravidelně kontrolovat kominíkem, hlavně po sezóně, kdy se topilo vlhčím dřevem.
Časté otázky
Jaká vlhkost je pro kamna nejvhodnější?
Výrobci uvádějí nejvýše 20 % obsahu vody. Jako ideální se uvádí 10 až 15 %. Přesné požadavky najdete v návodu ke svým kamnům.
Musím dřevo před topením dosoušet v domě?
Ne. Když je venku správně uložené a vyschlé, stačí ho přinést do domu den před použitím.
Je lepší štípat hned, nebo až před zimou?
Hned. Rozštípané dřevo schne výrazně rychleji než kulatina, ve které zůstává vlhkost dlouho i tehdy, když je povrch suchý.
Můžu do kamen dát natřené nebo lakované dřevo?
Ne. Nátěry, laky a impregnace se při spalování uvolňují do spalin. Do kamen patří jen čisté, neošetřené dřevo.
Ke kterému dřevu se nejvíc vyplatí sáhnout?
Tvrdé dřevo, třeba buk nebo dub, má vyšší hustotu a hoří déle, ale schne pomaleji. Smrk se rozhoří rychle a vyschne dřív, dohoří však dřív. Výběr proto určete podle toho, jak dlouho topíte a jak dopředu jste se stihli připravit.
