Když přituhne a přijde první sníh, zahrada ztichne. Jenže ptáci, kteří u nás zůstávají přes zimu, to mají v nejkratších dnech roku těžké. Hmyz se schová, semena zapadnou pod sníh a krátký den nedává moc času na shánění potravy. Dobře vedené krmítko jim pomůže překlenout nejtvrdší týdny a vám přinese živou podívanou přímo za oknem. Je ale dobré vědět, čím ptáky přilákat, čemu se vyhnout a jak celou věc zvládnout tak, aby jim přikrmování spíš prospělo, než uškodilo.
Kdy začít přikrmovat a kdy skončit
Přikrmovat má smysl zhruba od listopadu do března, podle toho, jak je kruté počasí. Nejvíc ptáci ocení pomoc v období mrazů a sněhu, kdy za jedinou noc spálí velkou část tukových zásob a ráno potřebují rychle doplnit energii. Platí ale jedno důležité pravidlo: přikrmovat, ne překrmovat. Zdraví zahradní ptáci se na krmítku nestávají životně závislými a potravu si najdou i jinde. Je úplně v pořádku, když krmítko zůstane část dne prázdné. Menší množství čerstvého krmiva nabídnuté pravidelně je lepší než přeplněná hromada, která zvlhne a zkazí se.
Přiznejme si rovnou, že ptáky na zahradě přikrmujeme hlavně kvůli radosti, kterou nám ten živý provoz za oknem dělá. To ale neznamená, že na tom nezáleží. Právě proto se vyplatí dělat to s rozmyslem, aby přikrmování ptákům pomáhalo a neškodilo.
Čím ptáky krmit
Kvalitní krmítko nabízí pestrost. Čím víc druhů potravy přichystáte, tím víc různých ptáků k vám zaletí a tím lépe pokryjete jejich potřeby. Pestrost je tu navíc důležitější, než se zdá: ptáci, kteří přes zimu dostávají jen jednostrannou stravu, třeba samotný tuk nebo hlavně slunečnici, mívají na jaře méně a slabších mláďat. Nabídněte proto vždy víc složek dohromady. Základ tvoří tři skupiny: semena, tuky a ovoce s ořechy.
Semena a hotové směsi
Naprostým favoritem jsou slunečnicová semínka. Mají je rádi snad všichni zrnožraví ptáci a jsou bohatá na tuk, který v zimě znamená energii. K tomu se hodí proso, oves, kukuřice nebo mák. Pokud nechcete míchat vlastní směs, sáhněte po hotové zimní směsi pro venkovní ptactvo, ta bývá namíchaná tak, aby vyhovovala běžným návštěvníkům krmítka. Část semen můžete nasypat i přímo na zem nebo na krmný stolek pro druhy, které nerady sedají do zavěšených krmítek.
Lůj a tuky
Tuk je v mrazu pro ptáky zlato. Osvědčený je kousek loje, ideálně skopového nebo hovězího, nakrájený na plátky a zavěšený v dosahu krmítka. Oblíbené jsou domácí lojové koule: rozpuštěný lůj nebo kvalitní stoprocentní tuk smícháte se semeny, ořechy a vločkami, necháte ztuhnout a zavěsíte. Mají velkou výhodu, víte přesně, co je uvnitř, a vyhnete se plastové síťce.
Výroba je snadná a zvládnou ji i děti. Tuk rozpustíte na mírném ohni, odstavíte a vmícháte zhruba stejný objem suché směsi: slunečnicová semínka, drobné ořechy, ovesné vločky, klidně i kousky sušeného ovoce bez cukru. Směs naplníte do formičky, do které vložíte provázek nebo smyčku na zavěšení, a necháte v chladu ztuhnout. Jako forma poslouží kelímek od jogurtu, prázdná kokosová skořápka nebo i šiška, kterou tukovou směsí jen obalíte. Hotovou kouli zavěste na větev nebo ke krmítku na místo, kam nedosáhnou kočky.
Ovoce a ořechy
Kosům a drozdům udělají radost kousky jablek nebo hrušek, klidně i ty trochu scvrklé, které byste jinak vyhodili. Důležité je, aby ovoce bylo chemicky neošetřené. Dobrou volbou jsou také plody jeřábu a šípky. Pro sýkory a brhlíky přidejte vlašské nebo lískové ořechy, louskat je nemusíte, poradí si samy.

Čemu se raději vyhnout
Špatně zvolené jídlo dokáže víc uškodit než pomoci. Pár věcí na krmítko prostě nepatří:
- Pečivo a chléb. Ptákům sice navodí pocit sytosti, ale živiny jim nedodají. Hlavní problém je ale jinde: pečivo a zbytky z kuchyně obsahují kypřidla, koření, konzervanty a hlavně sůl. Ta je pro ptáka velikosti vrabce jedovatá už v nepatrném množství, stačí zrnko o průměru kolem dvou milimetrů. Stejně nevhodné jsou suché těstoviny a kynuté výrobky.
- Zbytky z našeho stolu. Slané, kořeněné, sladké i hodně mastné jídlo ptákům škodí. Jejich tělo si s takovou zátěží neporadí.
- Žluklý a plesnivý tuk nebo potraviny. Zkažené jídlo může ptáky přímo otrávit. Proto také nenasypávejte najednou velké množství, které by stihlo zvlhnout a zaplesnivět.
Opatrně i s kupovanými lojovými koulemi. Pokud je vyvěšujete v plastové síťce, vyndejte je z ní, aby se do ní pták nezamotal a neporanil. U kupovaného krmiva si čtěte složení a vyhněte se tomu s palmovým olejem, jehož výroba zatěžuje přírodu. A pozor, i domácí koule se na přímém slunci může roztéci nebo žluknout, zavěste ji proto raději do stínu.
Krmítko: jaké vybrat a kam ho dát
Krmítko by mělo být především stabilní. Zatlučte ho do země nebo pevně zavěste na strom tak, aby se ve větru neklátilo a nespadlo. Dobře poslouží dřevo, třeba smrkové nebo bukové, výhodou je stříška, která chrání krmivo před sněhem a deštěm, a bidýlko k posezení. Poslouží i jednoduché řešení z PET lahve nebo obráceného květináče. Dejte jen pozor, aby krmítko nemělo ostré hrany ani trčící hřebíky.
Důležitější, než se zdá, je volba z hlediska hygieny. Plastová krmítka se čistí snáz než dřevěná, protože dřevo saje vlhkost. Výborná jsou zásobníková krmítka ve tvaru válce z plastu nebo kovu, ze kterých se krmivo dávkuje postupně. Ptáci v nich po potravě nešlapou, a tím se výrazně snižuje riziko přenosu nemocí.
S umístěním je to trochu balancování. Ptáci se cítí bezpečně blízko keřů a stromů, kam mohou v případě nebezpečí rychle uletět. Zároveň příliš těsná blízkost houští nahrává kočkám, které tam na ptáky číhají. Hledejte proto klidné, přehledné místo, odkud mají ptáci rozhled a zároveň úkryt na dosah, ale ne tak blízko, aby se ke krmítku dala kočka nepozorovaně připlížit.
Na vodu nezapomínejte ani v zimě
Málokdo si uvědomí, že ptáci v zimě strádají i žízní. Když zamrznou kaluže a drobné vodní plochy, nemají kde pít. Postavte proto ke krmítku mělkou mističku nebo samostatné pítko s vodou. Podobně jako pítko pro včely a čmeláky v létě, i tohle je drobnost, která zvířatům hodně pomůže. Při mrazu do něj nalévejte vlažnou, nikdy ne horkou vodu, déle tak vydrží nezamrzlá. Voda se hodí i ke koupání, kterým si ptáci udržují peří v kondici, a to je v zimě pro zahřátí klíčové.
Čistota krmítka chrání před nemocemi
Krmítko, kde se hromadí staré a zvlhlé zbytky, se snadno stane zdrojem nákazy. Na jednom místě se potkává hodně ptáků a mezi nimi se rychle šíří choroby. Při každém doplňování proto nejdřív vymeťte staré zbytky a nečistoty a teprve pak přidejte čerstvé krmivo. Samotné krmítko umyjte alespoň jednou týdně roztokem octa v horké vodě a nechte dobře uschnout. Pokud ke krmítku patří i pítko, čistěte ho stejně často. Ptačí budky je dobré ještě před zimou prohlédnout, opravit a vyčistit od starého mechu, listí a větviček, aby se v nich nedrželi parazité.
Kdo k vám přiletí
Dobře zásobené krmítko se brzy stane rušným místem. Nejčastějšími hosty bývají sýkory, a to koňadra, modřinka i babka, dále vrabci, pěnkavy a kosové. Zastaví se i hrdličky a šikovní brhlíci, kteří dokážou šplhat po kmeni hlavou dolů. Občas přiletí i pestře zbarvený strakapoud velký. Každý druh má trochu jiné chutě, a právě proto se vyplatí nabídnout pestrou tabuli. Sledovat ten pravidelný provoz za oknem je jedna z nejhezčích zimních radostí, kterou zahrada nabízí.
Pomoci jde i bez krmítka
Krmítko je nejviditelnější způsob, jak ptákům na podzim a v zimě pomoci, ale zdaleka ne jediný. Hodně pro ně uděláte už tím, jak se o zahradu staráte. Nechte přes zimu stát odkvetlé trvalky a traviny se semennými hlavičkami, stehlíci a čížkové z nich rádi vyzobávají semena. Keře s bobulemi, jako je jeřáb, kalina nebo pámelník, nabídnou kosům a drozdům přirozenou spíž. A když při podzimním úklidu zahrady necháte někde stranou hromadu listí nebo větví, poslouží jako úkryt pro hmyz, kterým se ptáci živí, a zároveň jako útočiště v mrazu.
Tahle přirozená nabídka má jednu velkou výhodu: funguje sama od sebe a ptáci na ní nejsou závislí tak jako na krmítku. Když obojí spojíte, tedy ponecháte zahradě trochu divočiny a k tomu nabídnete čisté a pravidelně plněné krmítko, uděláte pro zimní ptáky maximum.
Časté otázky
Od kdy do kdy se mají ptáci na zahradě přikrmovat?
Zhruba od listopadu do března, podle průběhu počasí. Nejdůležitější je přikrmování v období mrazů a sněhu. Jakmile začnete, doplňujte krmivo pravidelně a na jaře ho ubírejte postupně, ne naráz.
Můžu ptákům dávat chléb nebo zbytky od oběda?
Raději ne. Pečivo ptáky zasytí, ale nedodá jim živiny a hlavně obsahuje sůl, která je pro drobné ptáky jedovatá už v nepatrném množství, plus kypřidla a koření. Slané, kořeněné či mastné zbytky jim škodí stejně. Vsaďte na slunečnicová semínka, lůj, ořechy a kousky chemicky neošetřeného ovoce.
Jak často mám krmítko čistit?
Ideálně ho kontrolujte každý den, odstraňte staré a zvlhlé zbytky a doplňte čerstvé krmivo. Čisté krmítko brání šíření nemocí mezi ptáky, kteří se na jednom místě potkávají.
Potřebují ptáci v zimě vodu, když je všude sníh?
Ano. Když zamrznou vodní plochy, nemají kde pít. Postavte ke krmítku mističku nebo pítko a při mrazu dolévejte vlažnou vodu, aby déle vydržela nezamrzlá.
Jsou kupované lojové koule v síťce vhodné?
Používat se dají, ale plastová síťka je riziková, pták se do ní může zamotat a poranit. Kouli proto ze síťky vyndejte a zavěste volně. Čtěte si také složení a vyhněte se palmovému oleji. Nejlepší přehled o tom, co ptákům dáváte, máte u domácí koule, tu ale věšte do stínu, aby se neroztekla.